Přechod Krkonoš – 4.etapa, Čertova Strouha

Návrat do stopy. Ranními spoji jsem se přesunul z Liberce do Špindlerova mlýna. Podle rady kamaráda Pavla jsem z autobusového nádraží ve Špindlu nastoupal zhruba na úroveň 900 m.n.m. a dále šel téměř po vrstevnici až do Boudy u Bílého Labe. Počasí mi dnes přálo, bylo nádherně bez mráčku. Což ovšem pro focení není nejlepší zpráva.

V plánu jsem měl nicméně focení Čertovy Strouhy, kde mi jasná obloha tolik nepřekážela. Čertova Strouha je jeden z přítoků Bílého Labe. Na velmi krátké distanci padá z výšky 1500 m n. m. do výšky 1000 m.n.m. V době tání jarního sněhu to musí být opravdu hukot. Čertova Strouha je unikátním příkladem ochrany proti povodním. Od 19. století zde bylo vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. No a kromě toho, že to pomáhá při jarním tání, tak to vytváří naprosto unikátní místo pro krajinářského fotografa.

Vystoupal jsem nejdříve do nejvyššího uvažovaného bodu a odtud jsem se spouštěl zpět k Boudě u Bílého Labe a po cestě postupně fotografoval ze stativu i z ruky. Jednotlivé hráze zde stojí v původním tvaru již více než 100 let. Jsou vybudovány z žulových kvádrů velké hmotnosti. Unikátní je červeně cihlové zabavení kamenů ve Strouze. To je způsobeno řasou, pokrývající povrch kamenů. Čertova Strouha je součástí staveb, které vznikly po roce 1897 na regulaci horního toku Labe a jeho přítoků za více než půl milionu rakouských korun. Jen pro představu – v Krkonoších naprší ročně až 1400 mm vody za rok. Tím, že je podloží lesa trvale nasáklé vodou, paradoxně nehrozí nejvíce jarní tání, ale rychlé letní přívalové deště. Fotografování jsem si dnes opravdu užil, což můžete posoudit v přiložené galerii.

Čertova strouha – charakteristika místa pro fotografy:

Čertova Strouha je ideální místo na focení dlouhými časy. Proud je nicméně relativně rychlý, takže nejvíce se osvědčí čtvrtina až 0,5 s, samozřejmě podle zvolené clony.

Kompozičně také hodně pomáhá červené zabavení kamenů, které vytvářejí vhodný kontrast v okamžiku, kdy fotíte ve stínu. Ikonické místo jsou vodopády hned nad Boudou ve vzdálenosti asi 300 m, zde se nachází i obří hrnce, mísy se stojatou vodou, které zrcadlí okolní krajinu. Stojí za to jít k hornímu toku, kde jsou hráze sice menší,  zato mají přirozený charakter a nenásilně zapadají do krajiny. Jak asi tušíte pro mne jako pro ICM fotografa to byla ideální příležitost pro blur fotky. Dokážu si představit, že toto místo musí být úžasné na focení i v zimě.

 

17.10.2017

Bouda u Bílého Labe

Leave a Reply

Translate »