Očima Hanse Christiana Andersena

Cílem projektu bylo pochopit a následně vizuálně interpretovat Andersenův téměř mozaikovitý způsob vidění světa kolem nás. Andersen pocházel z velmi chudých poměrů, celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti. Zážitky z dětství, umocněné v dospělosti složitostí jeho povahy s příklonem k homosexualitě, významným způsobem ovlivnily ladění příběhů a dodaly atmosféře dějů na temnotě, hloubce prožitku a citlivosti ke složitým lidským situacím.

Při četbě jeho povídek a pohádek zřetelně vnímáte jakoby roztržitý styl, který vzdáleně připomíná hudební improvizace scatterů. Jako byste v ruce obraceli diamant s tisíci odrazivých plošek. Andersen začne větu v jednom tématu a skončí v jiném, volně přeskakuje mezi přímou řečí a popisem a žene příběh dopředu, neustále vybízí k fantazijnímu představování si konkrétní scény:

„Jablůňka, již děti zasadily, rok za rokem rostla, už byla tak veliká, že ji museli přesadit do sadu na čerstvý vzduch, tam padá rosa a hřeje sluníčko, a tak stromek zesílil, aby dokázal vzdorovat zimě, a po krutém zimním útisku, jakoby z radosti nad jarem, nasadil květy a na podzim už měl dvě jablíčka, jedno pro Molly a jedno pro Antona, mít jich míň, to by rozhodně nešlo.“

Je fascinující, jak jeho příběhy oscilují mezi pohádkovým příběhem pro děti, temným dramatem pro dospělé a lehkou féerií zahradní komedie.

 

Mým záměrem nebylo vytvořit ilustrace k Andersenovým příběhům, přestože následně je lze takto identifikovat. Koneckonců pro popisy k jednotlivým obrazům jsem si úryvky z jeho díla vypůjčil i pro lepší orientaci diváka. Při práci na projektu jsem se snažil obout si Andersenovské boty a při snímání a následném post procesu interpretovat zvolenou scénu ve „scatting“ stylu tohoto velkého spisovatele. Co je ukryté, co je zjevné, co je dobré a co je špatné – vše v jednom víru…. Vypadá to jako pevná zem, ale vítr přichází … Přežijeme? Co bude dál?

Jednotlivé záběry byly foceny v Luhačovicích, Štramberku, Štiříně, Kodani, Odense, Helsingoru, Bisserupu. Zčásti jsem hledal emoci z vybraných Andersenových příběhů ukrytou v krajině, zčásti šel po stopách adres, na nichž Andersen delší dobu pobýval a mohly na něho mít vliv. Velký dojem na mne udělal přístav Nyhavn v Kodani, kde Andersen posupně žil na třech různých adresách. Technicky jsem stejně jako při Máchovských kontemplacích používal metody ICM & ME, mnohdy i kombinace záběrů z různých míst – v tomto aspektu lze oproti Máchovi vidět posun. Při post procesu byl pak důraz dán na posílení „scatting“ dojmu – zvýraznění dynamiky ve vybraném barevném spektru či kontrastech.

Základ projektu vznikl mezi 28.12.2016 – 30.4.2017. Kolekce získala 2.místo v MIFA – Moscow International Photo Awards 2017, v kategoriích “ Book (Series Only)-Fine Art”, „Fine Art-Abstract“, „Fine Art-Special Effects“ a 3.místo v IPA – Los Angeles, International Photography Awards 2017, v kategoriích “Book(Self-published): Fine Art“).

Projekt bude poprvé vystaven 21.12.2017-14.1.2018 v Galerii kritiků v Praze.

 

Kompletní projekt můžete vidět na mých stránkách v části Contemplations.

 

Leave a Reply

Translate »